Pokeroví profesionálové, když hovoří o faktoru štěstí a náhody, rádi požívají anglického termínu „variance“. Co to přesně je a jak náhoda ovlivňuje vaši hru se dočtete dále.

Mnoho lidí rádo poker přirovnává k šachům a hovoří o něm jako o „mind game“, pomyslné „hře myslí“, ve které vyhrává ten, kdo přechytračí svého soupeře. Ačkoliv herní um a zkušenosti přispívají k pokerovým vítězstvím vydatnou porcí, je třeba pořád myslet i na to, že v pokeru často úřaduje štěstí, nebo chcete-li jeho příbuzná náhoda.

Co si vlastně pod tím anglickým slůvkem „variance“ můžete představit? Můžeme si tu pomoci okřídlenou větou „jednou jsi dole, jednou nahoře“. Zkrátka – jde o matematický termín, který měří odchylky v určité množině výsledků, jako jsou prohry a výhry v pokeru. Variance je odpovědná za to, že jednou vyhráváte a jednou prohráváte.

Přítomnost štěstí a náhody v pokeru si můžeme nejlépe demonstrovat u profesionálních pokerových hráčů. Ti jsou většinou hlavními hvězdami velkých pokerových turnajů, ale jen málokdy se jim podaří uspět. Přesto se jim daří dlouhodobě pokerem vydělávat, protože když už se probojují do peněz, většinou dokážou touto výhrou umazat své předchozí ztráty.

Pokerovou variance nemůžete přemoci. Někteří hráči ji samozřejmě dokážou zmenšit tím, že si otevřou kupříkladu 20 stolů a hrají stále dokola jen tři nejsilnější karetní kombinace ve hře AA, KK a AK, ovšem taková hra není ani zábavná a paradoxně ani nevede v dlouhodobém měřítku k větším výdělku než klasická, vyvážená pokerová hra.

Občas můžete prohrát i dvě esa (Foto: Dreamstime)

Jeden mýtus praví, že náhodu přebijete velkým množstvím odehraných her. To není pravda. Náhodu porazit nikdy nemůžete. Nikdo vám nezaručí, že když jste dvakrát po sobě prohráli s párem es proti páru králů, neprohrajete ani potřetí. S velkým počtem odehraných her se ovšem do hry začíná dostávat otázka pravděpodobnosti. A ta říká, že vaše esa vyhrají proti menším párům zhruba v 81% případů. Čím více her odehrajete, tím více budete zjišťovat, že se vaše výhry a prohry blíží této matematické pravděpodobnosti.

Dobře, ale kolik her představuje ten „velký počet odehraných her“? Kdy o sobě můžu s jistotu vědět, jestli jsem „loser“ a nebo „plusový hráč“? Obecně se má zato, že vzorek 10 000 odehraných her by vám měl dobře napovědět a po 100 000 hrách byste si už mohli být dostatečně jisti. Jde o to, že čím menší počet her odehrajete, tím více bude štěstí ovlivňovat váš zisk. Díky „variance“ můžete za večer prohrát 50 dolarů a nemusí to ani zdaleka znamenat, že byste byli špatní hráči!

A jaké si máte vzít z dnešního článku ponaučení? I řada lepších hráčů má tendenci svoje špatné výsledky svádět na náhodu a štěstí. Snažte se tomu vyvarovat. V okamžiku, kdy pochopíte, že štěstí a náhoda k pokeru patří, přestanete se tolik stresovat kvůli nevydařenému večeru. Vždy je nicméně důležité přistoupit ke své hře kriticky a po dohraní věnovat alespoň trochu času analýze vašich her. Jen díky reflexi, kterou vám poskytne zpětné vyhodnocení vaší hry totiž vede cesta k plnému uvědomění si, co lze považovat za náhodu a co za špatně zahranou a vyřešenou herní situaci z vaší strany.